Nechci zde rozebírat toto dílo a asi bych to ani neuměl. Vypsal jsem si jen dvě metafory, které se mi líbily.
Lehká holubice by mohla, když ve svém svobodném letu rozráží vzduch, jehož odpor cítí, pojmout představu, že by se jí ještě mnohem lépe dařilo v prostoru vzduchoprázdném. Podobně opustil Platón smyslový svět, protože našemu myšlení vytyčuje tak těsné meze, a odvážil se na křídlech idejí tyto meze překročit do prázdného prostoru čistého rozvažování. Nevšiml si, že svými snahami nenajde žádnou cestu, neboť neměl žádnou oporu, jakoby podklad, o který by se mohl opřít a na který by mohl použít své síly, aby rozvažováním pohnul z místa. To je obvyklý osud lidského rozumu při spekulaci, že svou budovu dokončí tak brzy, jak jen možno, a pak teprve zkoumá byly-li k ní položeny dostatečné základy.
Immanuel Kant - Kritika čistého rozumu
Ještě několik slov o ontologickém důkazu existence nejvyšší bytosti.
Veškerá námaha a práce, vynaložená na slavný ontologický (karteziánský) důkaz existence nejvyšší bytosti z pojmů, byla tedy marná, a člověk pouhými idejemi zbohatne v poznatcích právě tak málo, jako kupec ve jmění, když k výkazu své pokladní hotovosti připíše několik nul, aby vylepšil její stav.
Žádné komentáře:
Okomentovat