pondělí 23. května 2011

Další o kráse a matematice – tentokrát od Poincarého

Dlužno dodat: o překlad se postaral Jiří Fiala.

Parmi les combinaisons en très grand nombre que le moi subliminal a aveuglément formées, presque toutes sont sans intérêt et sans utilité, mais par cela même elles sont sans action sur la sensibilité esthétique; la conscience ne les connaîtra jamais; quelques-unes seulement sont harmonieuses, et par suite à la fois utiles et belles; elles seront capables d’émouvoir cette sensibilité spéciale du géomètre dont je viens de vous parler, et qui, une fois excitée, appellera sur elles notre attention, et leur donnera ainsi l’occasion de devenir conscientes.
Henri Poincaré – Science et méthode

Mezi velkým počtem kombinací, které subliminální já slepě vytvořilo, jsou skoro všechny nezajímavé a neužitečné, avšak právě proto nepůsobí na náš estetický cit. Vědomí se s nimi nikdy neseznámí. Jen některé z nich jsou harmonické, a tudíž jak užitečné, tak krásné. Jsou schopny probudit tu zvláštní citlivost geometra, o níž jsem mluvil, a která, jakmile se probudí, přitáhne naší pozornost k těmto kombinacím a dá jim šanci, aby se staly vědomími.
Henri Poincaré – Věda a metoda

Zajímalo by mě, jestli někdo měl také odvahu domýšlet roli ošklivosti v matematice. Té ošklivosti, která na mne vane např. z nespojitých lineárních funkcí.

Žádné komentáře: