úterý 31. ledna 2012

Jak se mohlo stát, že poezie byla pokládána za součást logiky

Averroes neumí řecky, s námahou rozumí syrštině a Aristotela čte v arabském překladu z 10. století, který byl pořízen právě ze syrské verze. (...) Zkusme si představit, co vlastně mohl latinský čtenář pochopit z Aristotela, vycházel-li z překladu, který Hermann Němec pořídil z arabského textu, který se zase snažil porozumět syrskému překladu neznámého textu řeckého (...) Jak se zdá, Averroes má smysl pro tematiku metafory. Mluví o ní hned na začátku svého komentáře, jakkoli Aristotelés o ní na tomto místě nic neříká a pojednává pouze o napodobování. Pro Averroa jsou básnické skladby napodobující, pokud srovnávají jednu věc s druhou, a uvádí příklady, kdy se něco napodobuje „jako by“ to bylo něco jiného. (...) Zmiňuje však případy „nahrazování“, obecného procesu, jehož druhy jsou metafora a metonymie. U metafory mluví o čtyřčlenném vztahu. Právě v těchto souvislostech pronáší také tvrzení, jež je v arabské filosofii obecně rozšířeno a jež bude mít značný vliv na filosofii latinskou, totiž, že poezie náleží do umění logiky.
Umberto Eco – Od stromu k labyrintu

sobota 28. ledna 2012

Seneca o svém vegetariánství

Nejsem sice vegetarián, ale znám vegetariány a viděl jsem, jak téměř vždy proti sobě vyvolají útok. Zřejmě je za tím pocit ohrožení pramenící z poznání, že knedlozelovepřismus, který není snadné opustit, nemusí být jediným a správným způsobem života. A to znejišťuje a ubírá trochu sebelásky. Dobré téma pro psychologa. Ani v antickém světě nebyl vztah vegetariánu a karnivorů zcela nepodobný výše popsanému.

His ego instinctus abstinere animalibus coepi, et anno peracto non tantum facilis erat mihi consuetudo sed dulcis. Agitatiorem mihi animum esse credebam nec tibi hodie adfirmaverim an fuerit. Quaeris quomodo desierim? In primum Tiberii Caesaris principatum iuventae tempus inciderat: alienigenatum sacra movebantur et inter argumenta superstitionis ponebatur quorundam animalium abstinentia. Patre itaque meo rogante, qui non calumniam timebat sed philosophiam oderat, ad pristinam consuetudinem redii; nec difficulter mihi ut inciperem melius cenare persuasit.
 Lucius Annaeus Seneca – Epistulae morales ad Lucilium (CVIII)

Pod vlivem těchto názorů jsem se stal vegetariánem a po roce mi tento způsob života byl nejen snadný, ale i příjemný. Zdálo se mi, že můj duch je čilejší; dnes bych však nemohl tvrdit, že tomu tak skutečně bylo. Chceš vědět, jak jsem se toho zvyku nakonec vzdal? Doba mého mládí spadala do prvních let vlády Tiberia Caesara. Tenkrát byly z Říma vyháněni cizí náboženské kulty a nejíst maso některých zvířat bylo považováno za jeden z důkazů pověry. Na žádost svého otce, který se nebál falešného obvinění, ale měl odpor k filosofii, jsem se proto vrátil k starému zvyku. Bez potíží se mu podařilo přesvědčit mě, abych jedl lépe.
Lucius Annaeus Seneca – Listy Luciliovi

čtvrtek 19. ledna 2012

Co je to stroj

První skutečný stroj jako takový (...) je Robertův tkalcovský stav zhotovený roku 1825. Prvním strojem je proto, že je prvním nástrojem, který funguje sám o sobě a sám o sobě vyrábí nějaký předmět (...). Technika přestává být tím, čím doposud byla: manipulací, to jest ručním dílem, a mění se ve výrobu sensu stricto. V řemeslnictví je nástroj a náčiní pouze doplňkem člověka, a tento člověk tedy se svými „přirozenými“ akty zůstává hlavním činitelem, Naproti tomu u strojů se nástroj dostává do popředí: už to není on, kdo pomáhá člověku, nýbrž naopak: je to člověk, který pomáhá stroji a doplňuje ho.
 Ortega y Gasset – Úvaha o technice

Tento text vznikal v letech 1933 až 1939. Tkalcovské stavy 19. stol. jsou nesmírně zajímavé, protože by se mohlo zdát, že jsou předstupněm počítačů. K výrobě počítače však kromě lepší technologie bylo potřeba udělat ještě jeden důležitý krok: vytvořit stroj, který sám o sobě nevyrábí zhola nic. To patrně nemohlo napadnout žádného průmyslově zaměřeného technika, ale jen teoretika, kterého aplikace nezajímají.

pátek 6. ledna 2012

Into the Night

Takový malý příspěvek pro milovníky muziky v seriálu Twin Peaks. Je to píseň "Into the Night" a zpívá ji Julee Cruise. Na drobné chyby nehleďte, ty velké jsou způsobené jednak mojí hudební hluchotou obecně a jednak tím, že v tónině Cis moll se moje hudební hluchota stupňuje. Přikládám midi se základní figurou (modulujte si ji podle harmonické funkce), nápěv (je to jen tak nabrknuté), text a akordy (B je naše H). Nuže:

Into the Night

music: Angelo Badalamenti
lyrics: David Lynch

Now it's dark

Into the night
I cry out
I cry out your name
Into the night
I search out
I search out our love
Night so dark
Where are you?
Come back in my heart
So dark
So dark

Into the night
Shadows fall
Shadows fall so blue
I cry out
I cry out for you

Night so dark
Where are you?
Come back in my heart
So dark
So dark
So dark



[#Cm]Into the [#Fm]night           
[B]I cry [A]out, [B]I cry [A]out  
your [#Cm]name

 


čtvrtek 5. ledna 2012

Gasset o kořenech člověka ve filosofii

Filosofie není něco, bez čeho se člověk dokáže obejít, i když si narozdíl od Gassety myslím, že takových věcí je víc. Filosofie se nakonec vždy nějak někde na člověku „vyboulí“ ať už je potlačována jakkoli. Zdá se mi lepší ji záměrně pěstovat než netečně čekat, jaká potvora z toho nakonec bude. Říkat, že filosofie (kultura, ...) je něco, čemu se můžeme věnovat až se budeme mít hmotně dobře a až na to zbude čas, ... atd. Moralitku nechať si každý domyslí sám.

(...) půdou, na níž člověk nepřetržitě stojí není mě ani jiný prvek, ale filosofie. Člověk žije z filosofie a ve filosofii. Tato filosofie může být erudovaná nebo lidová, vlastní nebo cizí, stará nebo nová, geniální nebo hloupá; ale je faktem, že naše bytí své živé rostliny do nějaké filosofie zasazuje. Převážná část lidí si to neuvědomuje, neboť tuto filosofii v níž žijí, nechápou jako výsledek nějakého intelektuálního úsilí, čile něco, co jedni nebo druzí vytvořili, ale jeví se jim jako „čistá pravda“; tedy jako „skutečnost sama“. Nevidí tuto „skutečnost samu“ jako to, čím doopravdy je: jako Ideu nebo systém idejí, nýbrž vycházejí z „věci samých“, které tato idea nebo systém idejí dává vidět.
José Ortega y Gasset – Mýtus o člověku za technikou