pondělí 20. února 2012

Jung o intelektu a duchovnosti

Zabývat se věcmi o jakých psal Jung znamená rozčílit přinejmenším jedno občanské sdružení s pravopisnou chybou v adrese svého webu. To však není jediný důvod, proč stojí za to to udělat.

Náš intelekt podal nesmírné výkony, zatímco náš duchovní dům se rozpadl. Jsme hluboce přesvědčeni, že ani s nejnovějším a největším zrcadlovým dalekohledem, který se staví v Americe, neobjevíme za nejvzdálenější hvězdnou mlhovinou empyreum, ono ohnivé nebe, sídlo bohů a světového pohybu, a víme, že náš pohled bude zoufale bloudit mrtvým prázdnem nezměrných dálek. A nezlepší se to, ani když nám matematická fyzika odhalí svět nekonečně malého. Nakonec vyhrabeme moudrost všech dob a národů a zjistíme, že vše, co je nejdražší a nejcennější, je již dávno řečeno nejkrásnějším jazykem. Natahujeme po tom ruce jako lačné děti a domníváme se, že když to uchopíme, pak to také máme. Avšak to, co člověk má, již neplatí, a ruce se natahováním unaví, jelikož bohatství leží všude, kam až zrak dohlédne. Z veškerého toho vlastnictví se stává voda a nejeden čarodějův učeň se v těchto vodách, které sám přivolal, nakonec utopí, pokud předtím nepropadl spasitelskému bludu, že tato moudrost je dobrá a tamta špatná. Z těchto adeptů pocházejí oni úzkost budící nemocní, jež věří, že mají prorocké poslání. Neboť umělým oddělením pravé a falešné moudrosti vzniká takové napětí duše a z něj taková osamělost a náruživost jako u morfinisty, který stále doufá, že nalezne společníky ve své neřesti.
 C. G. Jung - O archetypech kolektivního nevědomí

Žádné komentáře: