pondělí 23. července 2012

Tuhý život pověr.

Jsem optimista, a proto si myslím, že přirozený sklon lidí nenávidět odlišnosti jiných lidí a přisuzovat jim i ty nejnesmyslnější odpornosti se dá zvrátit. Takto to před dvěma tisíci lety vypadalo, když se o onen zvrat dějepisec Apión nesnažil:

Později slyšel od sluhů, kteří k němu docházeli a jichž se vyptával, o hrozném zákonu Židů, podle kterého ho vykrmovali. Tak v určené době postupují každý rok. Tehdy zajmou nějakého Řeka, který jejich zemi cestuje, pak ho po celý rok vykrmují, nakonec ho odvedou do nějakého lesa a zabijí ho. Pak obětují jeho tělo podle svých rituálů, snědí kousek z jeho vnitřností a při oběti přísahají, že zůstanou nepřáteli Řeků. Zbylé ostatky toho člověka pak odhodí do nějaké jámy.
Josephus Flavius – O starobylosti Židů

Neřekl bych, že právě popsaná pověra je tradice sahající až do starověkého Řecka. To jsme si jen zopakovali kus historie zcela sami. George Santayana měl asi pravdu.

úterý 3. července 2012

Russell o vědě a o přesnosti matematiky

Tohle se hodí spíše do sbírky citátů než k hlubšímu zamyšlení.

Jste-li špatným střelcem, pak se stejně netrefíte do středu terče, máte však přesto více šancí trefit se do středu než do jakéhokoliv jiného místa. Podobně také hypotéza vědce, i když nemusí být vždy zcela pravdivá, má přece jen více šancí na to, aby byla pravdivá než jakýkoli předpoklad, který byl vysloven člověkem, který se nezabývá vědou.
Bertrand Russell - Zkoumání o smyslu a pravdivosti

Tohle jedny lidi trápí a jiné zase rozčiluje to, že to ty první trápí. Jen utéci tomu asi nelze.

Tento problém přesnosti matematiky a nepřesnosti smyslů je dávným problémem, který Platón řešil pomocí fantastické hypothésy o rozpomínání se. V novějších dobách se podobně jako na jiné neřešené problémy na tento problém zapomnělo, protože jsem se s ním sžili, podobně jako je tomu se zápachem, který si neuvědomíme, protože jsme v něm tak dlouho žili. Je jasné, že mí-li být geometrie použita na smyslový svět, musíme také být s to nalézt definici bodů, přímek, ploch atd. v termínech smyslových dat nebo jinak musíme být schopni vyvodit ze smyslových dat existenci nevnímatelný entit, které mají ty vlastnosti, které potřebuje geometrie.
Bertrand Russell - Zkoumání o smyslu a pravdivosti

pondělí 2. července 2012

Pohodové čtení na léto

Podivné vydavatelství Pragma se mj. zabývá vydáváním knih o tom, jak opravdu hodně zbohatnout. A některé z těch knih budou jistě užitečné, protože není až tak velký problém vydělat hodně peněz, když jediným cílem nějakého člověka je vydělat hodně peněz. Steve Wozniak naštěstí mezi takovéto lidi nepatřil, a proto je jeho životopis nazvaný iWoz docela podnětný. V mnohém doplňuje nedávno vydaný životopis Steveho Jobse. Kniha iWoz vydala Pragma v českém překladu. Protože účel četby není kritizovat překladatele, řeknu jen, že pokud můžete, přečtěte si knihu v anglickém originále, a pokud nemůžete, berte způsob překladu s humorem.

Hlavní část knihy je o historii vzniku osobního počítače a o klíčové úloze Steveho Wozniaka. Jistěže Woz počítač nevymyslel, ale byl to on, kdo stál u toho, kdy myšlenka stroje, který nedělá nic konkrétního, ale je jakousi nádobou na data a znalosti, pronikla z vědeckých kruhů mezi schopné techniky jako byl a je Woz. Koneckonců, kniha prozrazuje, že touhou lidí v začátcích počítačů nebylo mít nějaký užitečný stroj, ale mít počítač. To ostatní přišlo až pak. Dnes myšlenka počítače vypadá samozřejmě a téměř prostě, ale to je omyl. Zásluhou knih jako je iWoz si lze připomenout, jak geniální a nesamozřejmý tah to v sedmdesátých letech byl. Ačkoli je kniha iWoz často hodně subjektivní, nepřesná a leccos opomíjí, přeci je cenným dílem skládačky dějin výpočetní techniky, které na své velké historiky teprve čekají. Lehkou práci mít nebudou.