středa 27. února 2013

Citát z Borgese

Neexistuje intelektuální čin, který by se nakonec nestal zbytečným. Filozofické učení působí zpočátku jako pravděpodobný popis světa. Léta plynou a z učení se stane pouhá kapitola, ne-li jen odstavec nebo jméno, v dějinách filozofie. V literatuře je tato pomíjivost ještě zřejmější. Don Quijote - řekl mi Menard - byl především příjemnou knihou. Teď je příležitostí k vlasteneckým přípitkům, ke gramatické nadutosti a k oplzlým luxusním vydáním. Sláva je možná nejhorší druh nepochopení. 
Jorge L. Borges - autor Quijota Pierre Menard

sobota 23. února 2013

Jazyk, děti a jejich rodiče

Nikdy jsem doposud nepochyboval o tom, že hlavní roli v učení se jazyku u dětí hrají neustálé opravy a napomenutí, kterými rodiče špatně mluvící děti štědře zahrnují. Pinkerovi se však podařilo sémě pochybnosti ve mě zasadit.

Psycholožka Karin Stromswoldová předkládá zvlášť dramatický důkaz toho, že reakce rodičů nehrají rozhodující roli. Zabývala se chlapcem, který z neznámých neurologických důvodů nemohl mluvit, ale s velkým zájmem naslouchal souvětím a rozuměl jim. Když mu byly čtyři roky, Stromswoldobá si ověřovala jeho znalosti tvoření minulého času tak, že ho žádala, aby učil mluvit psí loutku. Měl dát pejskovi kost, bude-li mluvit správně, a kámen, splete-li se. Chlapec dával kosti za tvary heated, baked, showed a sewed a kameny za eated, taked a knowed. Spletl se pouze jednou, když dal pejskovi kost za goed; dopustil se podobné chyby jako normální děti. Chlapec a zřejmě i jiné děti přijdou na to, že hypergeneralizované tvary jsou nesprávné aniž by si všímali reakcí rodičů na své chyby.
Steven Pinker – Slova a pravidla

Zajímavé a docela důležité, i když jak říká jeden bonmot: jenom šarlatán dělá obecné pravidlo z jednoho příkladu. Poctivý vědec potřebuje pro tvorbu obecného pravidla příklady dva.

středa 20. února 2013

Kde sehnat hodně textu I.

Snad nejjednodušší způsob jak se dostat k textovému korpusu alespoň trochu uspokojivé velikost je stáhnout si anglickou Wikipedii. To je možné legálně a naráz na stránce http://dumps.wikimedia.org/enwiki/latest/. Ten pravý soubor je soubor enwiki-latest-pages-articles.xml.bz2. Po rozbalení obdržíme asi 42 GB velkou XML databázi. Dobrá rada: Odolejte pokušení soubor otevřít v prohlížeči XML souborů nebo v internetovém brouzdači. Pracuji na malém skriptu, který z XML udělá čistý text. To se trochu opozdí, ale nezapomenu na to.

úterý 12. února 2013

Frege o hranici logiky a psychologie

Biologové běžně říkají, že nějací tvorové mají společný gen. Snad si ani neuvědomují, jak metafyzicky se vyjadřují. Gen nemají společný tak jako já mám společné schodiště se svými sousedy. Gen si nepůjčují jako Gorgony v jenom dřevním filmu společné oko. Každý má svou vlastní hmotu a gen tedy není nějaká molekula, ale molekula je jenom nosič genu. Zdá se mi, že tenhle háček zabraňuje tomu, aby evoluční teorie byla zcela převoditelná na chemii či fyziku. S myšlenkou, číslem a psychologií je to ještě složitější.

Uchopení (...) je přece také duševní pochod! Ano! Ale pochod, který leží na samé hranici duševního, a proto nemůže být z čistě psychologického hlediska nikdy dokonale pochopen, protože při tom do věci vstupuje něco, co již v vlastním smyslu není duševní: myšlenka; a snad je tento pochod tím nejtajemnějším ze všech. Ale právě proto, že je povahy duševní, nemusíme se o něj v logice starat. Stačí nám, že můžeme uchopit myšlenku a poznat ji jako pravdivou; jak se to odehrává je otázka sama pro sebe.
Gottlob Frege – Nachlass