neděle 8. listopadu 2015

Středověk a stereotypy

Život ve středověku byl těžký. V dnešní osvícené době jsme jistě v mnoha věcech dál. Anebo bychom chtěli být dál. Alespoň někteří. 

Stereotypy byly důležitou součástí kolektivního vědomí středověké společnosti. Odrážel se v nich pocit sounáležitosti v rámci teritoriálního, náboženského či kulturního společenství, jenž determinujícím způsobem ovlivňoval názorovou orientaci. (…) V tehdejší mentalitě byla (…) hluboce zakořeněna nedůvěra k jinakosti a zároveň tento způsob myšlení vedl ke konstruování obrazu nepřátelských bytostí, v nichž si lidé kompenzovali svůj strach z různosti a na straně druhé jeho prostřednictvím posilovali i pocit vlastní specifičnosti.
Paweł Kras - Český kacíř - husita

Ani se mi nechce si dopodrobna představovat svízelnou situaci takového českého katolíka v době husitské. Husité z jedné strany, a z druhé strany všichni ti, co šmahem strkají všechny čechy do jednoho pytle a navrch přidávají podezření z odporných zvráceností.

Přiznávaje svůj český původ Považoval Jeroným [z Prahy] za nutné zdůraznit, že je pravověrným katolíkem: “Jsem českého původu, nikoli však bludař.” (…) V Polsku církevní představitelé nařizovali přezkoumání pravověrnosti osob, jež sem přišli z husitských Čech. Protikacířská statuta provinciální synody ve Wieluńi z roku 1420 zakazovala konání jakýchkoli cest do Čech a zároveň požadovala vyslýchání všech poláků, kteří se odtud vraceli. Osoby, jež se chtěli před církevním soudem očistit z heretické nákazy, způsobené pobytem v Čechách, museli složit přísahu, že se v budoucnu do Čech již nikdy nevrátí.
Paweł Kras - Český kacíř - Husita

úterý 27. října 2015

William Butler Yeats - Keltský soumrak (ebook, pdf)

S výsledným pdf nejsem spokojen. Kniha se při focení neustále zavírala a stránky se kroutily. Nemůže za to ovšem žádný potměšílý fériec - i když, kdo ví -, ale vydavatel, který nezvolil zrovna vhodnou vazbu. Snad i tak někoho potěší.

https://drive.google.com/file/d/0B3pp9Xdhjj-sMjlFenI5Zk1EMXM/view?usp=sharing


Bertolt Brecht - Strach a bída třetí říše (ebook, pdf)

Po válce bylo napsáno spoustu protinacistických divadelních her. Především mimo německo (nebo německa). Asi proto mám rád protinacistické hry napsané v německu před válkou. Tato hra sice má lehký marxistický nádeh, ale, paradoxně, některé scény tak sugestivně připomínají bolševická padesátá léta, že - jak říkal divadelní principál Radim Vašinka - si herci museli dávat velký pozor, aby místo "hajtla" neřekli "čest práci".

https://drive.google.com/file/d/0B3pp9Xdhjj-sNWpndEcyRHkzQUU/view?usp=sharing

pátek 23. října 2015

pondělí 31. srpna 2015

Je logika fašistická?

Je logika nebo dokonce jazyk fašistický? Je boj proti logice a proti pravidlům něco jako protifašistický odboj? Jaroslav Peregrin k tomu říká svoje:

Představme si, že někdo někde na horách vykácí pruh lesa a postaví lyžařský vlek se sjezdovkou. Můžeme samozřejmě říci: tím, že vykácel ten les právě tady a zbudoval tu sjezdovku právě takhle, nás donutil lyžovat právě tady a takhle, donutil nás omezit se právě na tenhle jediný způsob (i když potenciálně existuje mnoho jiných způsobů). Můžeme to vidět i jako fašismus (a někdy to může dávat i velice srozumitelný smysl - třeba když se nás pak provozovatel vleku snaží z titulu svého výsadního postavení nějakým způsobem "znásilňovat"). To ale zamlžuje fakt, že můžeme také říci: tím, že ten les vykácel a postavil vlek a sjezdovku, nám umožnil lyžovat (i když nám umožnil lyžovat právě tady a tímhle způsobem a nikoli jiným). Akt vymknutí se z nějakých pravidel může být někdy potřebný a důležitý (a může pak vést třeba ke změně těchto pravidel) - to ale neznamená, že pravidla jsou proto zavrženíhodná. Tak jako nemůžeme na šachy "vyzrát" tím, že budeme porušovat jejich pravidla (protože porušením pravidel prostě přestáváme šachy hrát), nemůžeme ani vyzrát na myšlení či na jazyk tím, že budeme prostě permanentně porušovat jejich pravidla.
Jaroslav Peregrin – Význam a struktura

Chce to ovšem nějaký rozumný protihlas. Časem se snad k tomu dostanu.

čtvrtek 16. července 2015

Nahrávky interdisciplinárního semináře

 Postupně budou přibývat záznamy ze starších přednášek Ty jsou jen se zvukem. Budu nahrávat nové na video. Některé z mých nahrávek už tam jsou. V novém školním roce přibudou další a budou snad lepší, protože už vím, co jsem udělal při nahrávání špatně (snaha nahrát najednou přednášejícího i slajdy) a pokusím se chyby neopakovat.

https://www.youtube.com/channel/UC64SzwqEMT2FlJLkEx7HDxw

středa 15. července 2015

Akceptace nových technologií pro vylepšování kognitivních schopností člověka

Sice v tom nemám prsty, ale přesto šířím. Pokud nechcete udělat profil osobnosti a spánku, pak jim pomůže alespoň vyplnění dotazníku o přístupu k technologiím a vyřešení dvou standardních a jednoho nového traťového problému.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rádi bychom vás pozvali k účasti ve studii "Akceptace nových technologií pro vylepšování kognitivních schopností člověka", kterou provádí Západočeská univerzita v rámci aktuálně řešeného projektu "Naturalness in Human Cognitive Enhancement", financovaného z prostředků Norského finančního mechanismu a MŠMT. Západočeská univerzita řeší tento projekt ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví, 1. Lékařskou fakultou Karlovy univerzity a dvěma norskými partnery: University College of Gjøvik a Oslo and Akershus University. Pro přístup do studie použijte prosím tento odkaz: http://ntczcu.qualtrics.com/SE/?SID=SV_bwrPlQkyrqztvkV Účastníci studie získají zdarma svůj osobnostní profil. Dále mají možnost zjistit, zda patří k večerním či ranním typům lidí, a v případě zájmu se mohou zúčastnit navazujících experimentů s tzv. smartglasses. Odpovědi respondentů studie jsou zcela anonymizovány. Za projektový tým Jan Romportl a Eva Žáčková Mezioborové aktivity NTC ZČU http://www.moa.zcu.cz/hcenat

úterý 7. července 2015

K čemu je teorie množin?

Samozřejmě, teorie množin vznikla a slouží především matematické analýze pro uchopení pojmů jako je kontinuum nebo funkce. K čemu ale může sloužit logikům nebo filosofům? Mnoha filosofům se jistě bude při následující odpovědi otevírat kudla v kapse, ale jako krátkou odpověď nefilosofovi to možná někdy použiju.

Představa, že veškeré abstraktno je záležitostí právě tohoto shledávání "jednoho v mnohém", stojí také v základě přesvědčení moderních matematiků a jimi ovlivněných filosofů, že za obecnou teorii abstraktních objektů může sloužit teorie množin (...). Je-li totiž podstatou každého abstraktního objektu "sdružení" či "splynutí" nějakých jiných ("konkrétnějších") objektů, pak k jeho zachycení potřebujeme právě to, co nám poskytuje teorie množin: totiž možnost sdružit jakékoli objekty do příslušné množiny. To by pak znamenalo, že veškeré abstraktní objekty mohou být považovány za nějaké druhy množin, vybudovatelné operací sdružování ("extrakcí společného") z nějakých výchozích primitivních objektů.
Jaroslav Peregrin – Význam a struktura

PS: Citovaná kniha je na stránkách OIKOYMENH v pdf zdarma.

pátek 12. června 2015

Béowulf

Celkový plán:
  1. Vytvořit pdf z oskenované knížky vhodné pro čtečky
  2. Převést do textu
  3. Vytvořit zrcadlové vydání originál-čeština
Zatím je hotov je bod 1. Výsledek je tady: https://drive.google.com/file/d/0B3pp9Xdhjj-sbjFkRmNCMlVKejQ/view

úterý 26. května 2015

Radost z konce

Radost z toho, že se něco velkého děje není asi nic neznámého. Zvlášť v mizérii. Myslím, že právě tohle je pohon všech apokalyptických příběhů.

Bankovní prázdniny vyvolaly u lidí stejnou reakci, jakou by u dětí vyvolala zpráva, že právě vyhořela škola. Herec Will Rogers shledal „národ sjednocený a šťastný, spojený stejným problémem“. Antropoložka Ruth Benedictová zaznamenala „velkou dávku radosti“. Novinářka Mary Vorseová pozorovala dokonce euforii, kterou připsala „pocitu úlevy, že to nejhorší je za námi“. A zbrusu nový ministr financí Woodin druhý den oznámil dobrou zprávu: „Jsme na dně,“ řekl reportérům. „Už nemůžeme padnout hlouběji.“ Amerika kvůli tomu málem jásala. Po čtyři hrozné roky si dělala starosti o peníze. A teď, když nebyly, všichni se octli na jedné lodi. „Lidé se šeky mají nyní stejně peněz jako lidé bez šeků,“ smál se jeden rozhlasový bavič.
Milan Vodička - Den, kdy došly prachy

úterý 12. května 2015

K čemu je starověká moudrost

Nemám rád frázi o tom, že v textech klasiků je léty prověřená moudrost. To je pravda jen zcela výjimečně. Přesto má smysl číst texty, které se k těmto výjimkám přiřadit nedají. Lukáš Zádrapa o Chan-Fej-C’ovi píše, že …

… Může posloužit jako zrcadlo nastavené především některým současným společenským a politickým teoriím, které se vyznačují podobně jednoduchou, byť na první pohled nerozrušitelnou logiku selského rozumu a stejně patologicky jednostranným a plochým, ba přímo příslovečně jednorozměrným pojetím člověka, společnosti a světa vůbec. Vypjatý důraz na praktický užitek a hmotný zisk, ekonomický redukcionismus, oslava moci a monolitického řádu, posedlost normami všeho druhu, vláda “objektivních” expertů, představa společnosti jako džungle plné nesmiřitelných soupeřících zvířat, strach z nezávislého myšlení a nenávistně protiintelektuálské postoje - to vše se v něm odráží, ukazuje se v nových souvislostech a nabádá nás k zamyšlení, zda bychom v takové společnosti chtěli žít a zda jsme podobné úvahy už někde neslyšeli.
Lukáš Zádrapa - Chan-Fej-C’, SV I.

Největším nepřítelem učence jsou učenci s opačným názorem.

A učenci přitom mají svou vlastní hlavu a pěstují soukromou učenost, přebývají v jeskyních a skrývají se v jamách, uchylujíce se do ústraní, aby se nořili do svých úvah. V závažnějších případech pak odsuzují dnešní svět a v méně závažných případech matou poddané.
Chan-Fej-C’ - Opačné působení

Učenci jsou nebezpeční, protože vkládají do hlav špatné věci.

Učenci dnes všichni přednášejí chvalozpěvy z knih, aniž by pořádně zkoumali dnešní skutečnost, pravíce: “Nemá-li vrchnost laskavou péči o lid a daně jsou neustále vysoké, nedostává se prostředků a poddaní jsou rozlobeni na vrchnost. Proto je podnebesí ve zmatcích.” … Tito lidé se ale mýlí říkají-li toto. Obecně vzato, pokud vládce zvolí přístup přísného trestání, udělá tak určitě až poté, co lidu zajistil dostatek. Třebaže lidé měli dostatek prostředků a bylo o ně s láskou pečováno, nebyli spořádaní, když byly tresty lehké.
Chan-Fej-C’ - Šestero protimluvů

Následující odstavec se mi docela líbí.

Jeden člověk ze Sung pracoval na poli, uprostřed něhož byl pařez. Běžel tudy zajíc a narazil do pařezu, zlomil si vaz a byl na místě mrtvý. Načež ten člověk odložil rýč a hlídal pařez doufaje, že chytne dalšího zajíce. Dalšího zajíce však chytnout nedokázal a v Sung byl všem na posměch. Snažit se spravovat dnešní lid politikou předešlých králů je stejně jako takové hlídání pařezu.
Chan-Fej-C’ - Patero škůdců

středa 15. dubna 2015

Severský rok

Nějak mi uniklo, že na Vltavě běžel celý rok cyklus dokumentů nazvaný Severský rok. Naštěstí je většina pořadů k dispozic na uložto nebo na iradiu



Pozor: Ten, kdo má severské věci rád a příliš se v nich nevyzná, musí poslouchat s připraveným zápisníkem a tužkou. Jinak mu uteče spoustu nápadů, co číst, poslouchat a na co se podívat.

čtvrtek 5. března 2015

Logic Minesweeper 1.0

První pokus už je v obchodě (zdarma). Tohle bylo jen tak na vyzkoušení. Další aplikace (mám už ji napolo vymyšlenou) už snad bude k něčemu užitečnějšímu.




čtvrtek 26. února 2015

Logický Minesweeper 2

Heuristiky jsem opravil a, i když generování hádanek stále trvá hodně dlouho a nedá se to dělat na mobilním zařízení , konečně generuji dostatečné množství dostatečně složitých hádanek. Aplikace na Android je už bezmála hotová.Netrpělivci to mohou vyzkoušet hned.
| ? 3 ? 1 0 ? 1 ? ? ? |
| ? 3 ? ? ? 2 ? 2 4 2 |
| ? 1 ? ? ? ? 3 ? ? ? |
| ? ? ? ? 3 ? ? 5 ? 2 |
| 1 ? ? 4 2 ? ? ? ? ? |
| ? 4 ? ? ? 4 4 ? ? 3 |
| ? 3 ? 3 ? ? ? ? ? ? |
| 1 3 ? ? ? ? 3 3 2 ? |
| ? 2 ? 3 ? 2 ? ? 2 ? |
| ? ? ? ? 1 2 1 ? ? 1 |


| ? ? 2 ? 1 ? 1 1 1 ? |
| ? 4 ? ? ? ? ? ? ? ? |
| ? ? 3 3 ? 2 ? ? ? ? |
| ? 2 ? ? ? ? 4 5 ? 4 |
| 2 ? ? 4 4 ? ? 4 ? ? |
| ? 2 ? ? 3 ? 4 ? ? ? |
| ? ? ? ? 2 1 ? ? 2 ? |
| 0 ? ? 0 ? ? ? ? 2 ? |
| 0 ? 1 ? ? 1 ? 2 ? ? |
| ? ? ? ? 0 1 1 1 ? 1 |


| ? 3 ? ? ? ? ? ? ? ? |
| 2 4 ? 4 2 2 ? 2 2 ? |
| ? ? 2 2 1 ? 2 ? ? 1 |
| ? 3 2 2 ? ? ? 3 ? ? |
| ? ? ? ? 3 2 2 3 ? ? |
| 1 ? 3 ? ? ? ? ? ? 3 |
| ? 1 ? ? 2 ? ? 3 ? 2 |
| ? ? ? 3 2 2 ? 3 ? ? |
| ? 2 ? ? ? 3 ? ? ? 2 |
| 1 2 ? 2 ? ? 3 ? 3 ? |


| 1 ? 3 ? ? 2 ? 2 ? 1 |
| ? 4 5 ? ? ? ? ? ? ? |
| ? ? ? 3 ? 3 ? 2 ? ? |
| 2 ? ? ? 2 3 ? 2 2 ? |
| ? ? ? ? 3 ? ? 2 ? 2 |
| 0 ? ? 1 ? ? 2 ? ? ? |
| ? ? ? ? 1 ? ? 1 ? ? |
| 2 ? 2 0 ? ? ? 3 ? 2 |
| ? ? ? ? ? 1 ? ? ? 2 |
| ? 1 ? ? 1 ? 1 ? 2 ? |


| ? ? ? 1 ? 1 2 ? 3 ? |
| 4 ? 5 3 2 2 ? ? 3 ? |
| ? ? ? ? ? 3 ? ? 2 ? |
| 1 ? ? ? 2 ? ? ? ? 0 |
| 1 2 ? ? ? ? 2 ? ? 1 |
| ? 3 ? ? 1 1 1 ? ? 2 |
| ? ? 2 ? ? ? 1 ? ? 3 |
| 3 ? ? ? ? ? 2 ? 3 ? |
| ? ? 6 5 4 3 ? ? 2 ? |
| 2 ? ? ? ? ? ? ? 0 ? |


| ? ? 4 ? ? 1 1 1 ? ? |
| 2 ? ? ? ? ? ? ? 2 ? |
| 0 ? ? ? ? 0 ? 1 ? 0 |
| ? 2 ? ? 1 ? 0 ? ? ? |
| 0 2 ? ? 1 ? 1 ? ? 1 |
| ? ? 2 1 ? ? ? 2 ? ? |
| 1 ? ? 1 1 ? ? 2 ? 2 |
| 2 ? ? ? ? 2 ? 3 ? ? |
| ? 2 ? 2 ? 1 ? ? ? 1 |
| ? 1 ? ? ? ? 1 1 1 ? |


| ? ? 3 ? 3 ? ? 4 ? 3 |
| 1 ? ? ? ? ? ? 4 ? ? |
| 1 ? ? 3 ? 3 ? ? ? ? |
| 1 ? ? 2 ? 0 ? 1 1 ? |
| 2 3 ? ? 2 ? 0 ? ? ? |
| ? ? 2 ? ? ? ? 1 ? ? |
| 2 ? ? ? ? ? ? ? 1 ? |
| 2 ? 3 ? 2 2 ? ? 2 ? |
| ? 2 2 ? ? 2 3 4 5 ? |
| ? ? ? ? 2 ? ? ? ? ? |


| ? 3 2 ? ? 3 ? 2 ? 0 |
| ? 3 ? ? 4 ? ? ? ? ? |
| 1 3 3 ? 4 ? 3 ? ? ? |
| 2 ? ? ? ? ? 2 2 ? 1 |
| ? ? ? 5 ? 4 ? ? 1 ? |
| 3 ? ? ? ? ? ? ? 2 ? |
| ? ? 3 2 3 ? 2 ? ? 1 |
| 2 ? 2 ? 2 ? 1 1 ? ? |
| ? 3 4 3 ? 1 ? 1 ? 3 |
| 1 ? ? ? ? 1 ? ? ? ? |


| ? 1 ? 0 ? ? 1 1 ? ? |
| 1 ? 0 ? ? ? ? ? 4 ? |
| 1 ? ? ? 1 ? ? ? ? ? |
| ? ? 1 ? 1 ? 1 1 1 1 |
| 2 ? 1 ? ? 3 ? ? ? ? |
| ? ? 1 ? ? ? 2 ? 2 ? |
| ? 3 ? ? ? ? 2 4 ? ? |
| 1 ? ? ? ? 3 ? ? ? ? |
| ? 3 4 ? 2 ? ? ? 3 ? |
| ? ? 2 1 ? 0 ? ? ? 2 |

úterý 24. února 2015

Opět Zlatovláska

Rád hledám při psaní prózy inspiraci v českých pohádkách. V jedné z nejznámějších je místo, které není moc logické a to ani vzhledem k tomu, že v něm zvířata mluví.

Navrchu na jedli bylo krkavčí hnízdo a dole na zemi dvě krkavčata pištěla a naříkala: „Otec i matka nám uletěli; máme si sami potravu hledat, a my ubohá písklata ještě lítat neumíme! Och pomoz, Jiříku, pomoz, nasyť nás, sic umřeme hladem.“ Jiřík se dlouho nerozmýšlel, skočil z koně a vrazil mu do boku meč, aby krkavčata měla co žrát. „Až budeš potřebovat,“ krákorala vesele, „vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžem.“ Potom dál už musil Jiřík pěšky.
Karel Jaromír Erben - Zlatovláska

Četl jsem nejrůznější výklady tohoto místa. Nejdivočejší výklad předpokládal, že krkavec byl totemové zvíře, kterému bylo takto obětováno. Problém takových to výkladů ovšem je, že to by možná dávalo smysl lidem v době vzniku vyprávění, ale ne už lidem osmnáctého či devatenáctého věku, od kterých to Erben sebral. Těžko hledat v podobných a propracovanějších vyprávění jako je vyprávění o Siegfriedovi. Ale v norských pohádkách je něco dost podobného. Vypravěč se zřejmě snažil nelogičnosti co nejvíce zahladit.

Poté, co ujel hodně velký kus cesty, potkal vlka. Vlk byl tak hladový, že ležel jak široký tak dlouhý uprostřed cesty. “Milý zlatý! Dej mi svého koně,” promluvil. “Mám takový hlad, že mi kručí v břiše, už dva roky jsem neměl nic pořádného k jídlu.” “To nejde,” řekl Popeláček. “Nejdříve jsem potkal krkavce, tomu jsem dal svačinu, pak lososa, tomu jsem pomohl do vody, a ty teď chceš mého koně. To nemůžu, protože bych neměl na čem jet.” “Musíš mi pomoct,” řekl Šedivec, “můžeš si pak sednout na mě a já ti pomůžu, až to budeš nejvíc potřebovat.”
Peter Christian Asbjørnsen, Jørgen Moe - O obrovi, který neměl srdce v těle

Něco takového mohl snadno udělat i český vypravěč. Není mi proto jasné, proč to neudělal. Mimochodem, Popeláček je v norských pohádkách docela oblíbená postava, ale není to mužská obdoba Popelky.

pátek 20. února 2015

Rébus s hledáním min

Chystám se naučit se programovat aplikace pro android. Moje první aplikace by měla být jednoduchá a zároveň i k něčemu. Napadlo mě proto udělat něco jako Minesweeper, ale ne jako hru, protože těch jsou stovky a hra je to celkem jednoduchá. Minesweeper, podobně jako šachy, lze hrát i jako rébus. Dostanete herní plochu s několika označenými čísly a úkol je zakreslit miny tak, aby čísla seděla. Žádná další políčka hráč nemůže odkrýt (může si je nějak označit, ale, zda je tam mina nebo kolik jich je v okolí, se už nedoví). Je to o dost zábavnější než prosté hledání min a existují zadání, které dají opravdu zabrat.

Aplikace a její logika bude příjemně jednoduchá, ale automaticky vygenerovat náhodnou hru s jednoznačným řešením a zároveň s dostatečnou složitostí je tvrdý oříšek. Zatím si s ním nevím zcela rady. Napsal jsem program, který řeší úlohu tak, jak by ji řešil člověk. To mi dovoluje změřit složitost. Program zároveň dokáže, zda má úloha právě jedno řešení. Pomocí tohoto programu lze v náhodně vygenerované hře postupně odkrývat políčka tak dlouho, až má hra jednoznačné řešení. Dostatečnou složitost však takto zaručit nelze. Náhodně vygenerované hry mívají složitost poměrně nízkou, i když generátoru pomáhám různými heuristikami. Krom toho vše trvá nesmírně dlouho a generování musí být provedeno předem na slušném počítači, protože na mobilním zařízení by byla brzy vyčerpána buď trpělivost uživatele, anebo baterie.

Následují ukázky vygenerovaných her. Jsou dost jednoduché a složitostí mnoho nepřesahují obvyklé nerébusové hraní minesweeperu. Poslední hra není bohužel ode mne. Tak by to mělo vypadat. Složitost je slušná a hra mi dala docela zabrat. Zatímco moje hry mají složitost 2, tahle má složitost 4.
| ? ? 1 2 ? ? ? ? 1 1 |
| ? 0 1 ? ? ? 1 ? ? 2 |
| ? ? ? ? ? 3 2 ? ? ? |
| 2 ? ? ? 2 3 ? 1 ? 1 |
| 3 ? 2 ? 1 ? ? ? 1 ? |
| ? ? 2 ? ? ? ? ? ? 1 |
| ? 4 3 ? ? 1 1 1 ? ? |
| ? ? 4 ? 4 ? ? ? ? 2 |
| ? 4 ? ? 4 2 ? ? 2 ? |
| 2 ? 2 ? ? ? ? ? ? 2 |


| 2 ? 3 ? ? 0 ? ? ? ? |
| 2 ? 4 ? ? ? ? ? 0 ? |
| ? ? 3 ? ? 2 1 ? ? ? |
| 3 ? 4 ? ? 2 ? ? 1 1 |
| ? ? 3 ? ? 2 2 ? ? 3 |
| ? ? ? ? ? ? 2 ? ? ? |
| 2 2 ? 3 ? ? ? ? ? 2 |
| ? 3 1 3 ? 5 ? 1 ? ? |
| ? ? ? ? ? ? ? ? 2 1 |
| 2 ? 1 ? 1 ? 1 ? ? 1 |


| 0 ? ? ? 1 ? ? 2 3 ? |
| ? 2 ? ? 3 ? 2 2 ? ? |
| 1 ? 5 ? 4 ? ? ? ? ? |
| 2 ? ? ? 4 ? ? 0 ? 1 |
| ? 3 3 ? ? 2 ? ? ? ? |
| ? 2 ? ? 2 1 ? ? 3 2 |
| ? 2 3 ? 1 ? 1 2 ? 2 |
| ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? |
| ? 3 2 2 1 3 ? ? ? ? |
| 1 ? ? 1 1 ? ? 3 ? 0 |


| 1 ? 0 ? ? 1 ? ? 2 ? |
| ? ? ? 2 ? ? 1 ? ? ? |
| ? ? ? ? 1 1 ? 1 2 ? |
| 2 ? 3 ? 1 ? 1 ? 2 ? |
| 2 ? 2 ? ? ? 3 3 ? ? |
| ? ? ? ? 2 ? ? ? ? 2 |
| 3 ? ? ? ? 3 ? ? 3 ? |
| 3 4 ? 3 ? ? 2 ? 3 ? |
| ? ? ? 3 ? ? ? ? 3 ? |
| 3 ? ? 1 ? 1 ? ? 1 ? |

neděle 25. ledna 2015

Origenes o tomtéž a o neodlišitelném

(…) Po vzplanutí veškerenstva, které již nekonečně mnohokrát nastalo a ještě nekonečně mnohokrát nastane, nastalo a nastane od počátku až do konce totéž uspořádání všeho. Nechápu však, jakým způsobem se stoici snaží odstranit absurdní důsledky této nauky, když tvrdí, že všechny periody budou od dřívějších period neodlišitelné, aby se nenarodil znovu Sókratés, nýbrž kdosi neodlišitelný od Sókrata, kdo se ožení s jakousi neodlišitelnou Xanthippou a bude obžalován od neodlišitelného Anyta a neodlišitelného Meléta. Nechápu, jak to, že svět je vždy týž, a nikoli neodlišitelný jeden od druhého, kdežto věci, které jsou v něm, nejsou tytéž, nýbrž neodlišitelné.
Origenes - Proti Kelsovi

sobota 24. ledna 2015

Morek

Přiznávám se, že jsem patřil k těm čtenářům, kteří se domnívali, že Platón mluví o nervech.

Obraťme však pozornost k jiné pasáži, ve které se dovídáme něco konkrétnějšího o přirozenosti smrtelného druhu duše. Jde o úsek 73b2-e1, které pojednává o konstituci morku. Timaios nám zde říká, že bůh - má ve skutečnosti na mysli mladé bohy - uvázal různé druhy duše do nejjemnější tělesné tkáně, jíž je morek. (…) Morek, do něhož mají být umístěny smrtelné části duše, obdržel tvar četných dlouhých a tenkých válců, jakoby lan, a že v důsledku toho je takový také tvar smrtelných částí duše. Moderní čtenář by byl nakloněn věřit, že Timaios zde hovoří o nervech, ale není tomu tak, protože nervy objevili až helénští lékaři Hérofilos a Erasistratos. Timaos zde zjevně hovoří o morku v kostech lidského těla, která podle něho plní zhruba tytéž funkce, jež bychom my dnes, podobně jako již pozdější starověcí lékaři, připsali nervům.
Filip Karfík - Co je smrtelná část duše?

úterý 20. ledna 2015

Tesla píše o svých potížích a vynálezech

V dětství jsem trpěl zvláštní chorobou. Zjevovali se mi obrazy, jež - často doprovázeny světelnými záblesky - na sebe braly podobu skutečných předmětů a mísily se s mými myšlenkami a činy. Byly to obrazy věcí a míst, které jsem před tím skutečně viděl, nikdy takové, jež jsem si vytvořil pouze ve své fantazii. (…) Vytvořil jsem si teorii, že takto se dostavují obrazy výsledkem reflexe mozku na sítnici oka v důsledku velkého vzrušení. Vím bezpečně, že se nejednalo o halucinace, jaké vznikají v nemocném a sužovaném mozku, neboť jsem přece ve všech ostatních projevech reagoval normálně, byl jsem klidný a uvolněný. (…) Pokud je mé výše uvedené vysvětlení správné, pak by mělo být možné promítnout jakýkoli představovaný výjev na obrazovku a tím jej zviditelnit. Takový pokrok by přinesl revoluci všech lidských vztahů.
Nikola Tesla - Můj životopis a moje vynálezy

Tesla zřejmě neodmítal vysvětlení, že jeho potíže mají původ v mozku, jen aby nepůsobil jako šílenec. Spíše časem dospěl k odmítání psychiky vůbec. Byla pro něj příliš esoterická.

Časem mi došlo, že jsem pouze automat vybavený schopností pohybu, který reaguje a podněty smyslových orgánů a odpovídajícím způsobem podle nich jedná. Praktickým důsledkem těchto úvah byla technika “teleautomatů”, jež je doposud v samých počátcích. Její skryté možnosti ale nakonec přeci jednoho dne vyjdou na světlo. Již dlouhé roky plánuji sestrojení automatů, které se budou řídit samy, a jsem přesvědčen, že se dají vyrobit mechanismy, jež se budou chovat tak, jako by byly nadány rozumem. Alespoň do jisté míry.
Nikola Tesla - Můj životopis a moje vynálezy

Nakonec to dopadlo úplně jinak. Svět nezměnily stroje podobné živým bytostem, ale stroje lišící se od živých bytostí tak, že už to snad ani víc nejde. I když mají něco jako oči, uši a ústa, s námi si tyto stroje povídají především pomocí klávesnice a obrazovky. Ale třeba na Teslův sen ještě dojde. Dodnes je tento sen živý.